Kouření je celoživotní závislost a kdo si ji vytvoří, kouří desítky let. Cigareta je součástí dne, rutiny i způsobu, jak zvládat stres nebo vyplnit pauzy. Když takový člověk přemýšlí o odvykání, často má pocit, že už je „pozdě“ nebo že je návyk příliš hluboko zakořeněný.
Právě proto je důležité ukázat, že i dlouholetí kuřáci mohou přestat — a že jejich příběhy nejsou popisem těžkého boje, ale o překvapivě rychlé změny. Mnozí popisují, že po terapii se jejich dlouholetý zvyk začne rozpadat mnohem snadněji, než čekali. Ať už kouřili 10, 20 nebo 40 let, změna je možná a je doprovázena pocitem úlevy.
Paní Alena přestala kouřit ve stejný den jako její manžel a oba zvládli prvních šest týdnů bez cigarety překvapivě hladce. I když metodě nerozumí, výsledek je jednoznačný – přestali současně a jejich zkušenost inspirovala další osoby v okolí…
Jan kouřil 20–40 cigaret denně více než 25 let a k metodě přistupoval s pochybnostmi. Přesto přestal hned na první pokus a už po týdnu mluvil o změně, která přišla rychleji a snadněji, než čekal…
Alena kouřila dvacet let a terapii brala spíš jako pokus ‚co kdyby‘. O to víc ji překvapilo, že ani po deseti měsících nekouří. Popisuje věcnou, radostnou změnu – cítí se lépe zdravotně i finančně a bere to jako důkaz, že metoda funguje, i když jí člověk zpočátku nevěří…
Jarmila napsala po měsíci bez cigarety a s překvapením popisuje, že třicetiletá silná závislost odešla rychle a tiše. Neměla žádné fyzické potíže, jen první dva dny nahrazovala mechanické návyky. Změnu bere s úlevou a říká, že je jí jedno, jak metoda funguje – hlavní je, že funguje…
Paní Kateřina přestala kouřit ve stejný den jako její maminka, která měla za sebou téměř čtyřicet let kouření. Obě zvládly změnu překvapivě snadno a jejich zkušenost inspirovala dalšího člověka v okolí. Sama říká, že nevěřila, jak jednoduché může být přestat…
Tomáš šel na terapii spíš ze zvědavosti a bez očekávání, přesto po sedmnácti letech silného kouření druhý den zjistil, že nemá chuť na cigaretu. Svoje dojmy shrnuje po třech měsících bez cigaret. Cítí se lépe, vyřešil obavy z přibírání a změna mu zvedla sebevědomí. Jeho zkušenost ukazuje, že někdy stačí malý krok, který člověk ani nebere vážně…
Jan po padesáti letech s cigaretou v ruce vykouřil poslední polovinu před terapií a od té chvíle už žádnou. Sám si není jistý, jestli zafungovala biorezonance, nebo rozhodnutí po mnoha pokusech, ale změna drží. Po desítkách let minimálně jedné krabičky denně popisuje tichý moment, kdy se dlouholetý zvyk poprvé zastavil…
Karel kouřil třicet let dvě až tři krabičky denně a čekal, že ho po terapii čeká jen další zklamání. Místo toho přišel týden, který ho úplně vykolejil: chuť na cigaretu zmizela a změna překvapila i jeho manželku. Na začátku v úspěch nevěřil — a právě proto je pro něj výsledek tak silný…